Dálkové letectvo 4. Bomber Kokutai bylo prakticky vymazáno ve vleklých bojích nad Guadalcanalem. Nyní ale bylo nutné napadnout významný zásobovací uzel v Port Moresby, narychlo se tedy poskládala nepočetná nesourodá úderná skupina a vypracoval se bojový plán útoku. Bylo těžké nepřítele překvapit. Na všech přístupech přes NG měl hlídky a pro obranu přístavu vyčlenil stíhací krytí. Operační štáb tak nemohl než nepočítat s velkým kusem štěstěny, proklouznout nad přístav beze ztrát bude zázrak a dokážou vůbec posádky z programu rychlého výcviku cíle dosáhnout?!
V 8:10 se 2. Chutai šesti neohrožených vznesla do vzduchu, zformovala, začala nabírat výšku a v klidu překonala Šalamounovo moře. Po 700 km dlouhém letu se nad Bunou setkala se stíhacím doprovodem, zde byla prvně zpozorována spojeneckými pozemními hlídkami, které hlásily malou bombardovací skupinu ve výšce 5000m, letící západním směrem v čase 10:15...
Byl vyhlášen bojový poplach a spojenecké letectvo vzlétlo hlídat všechny přístupy k základně, primárně od východu. Zde se stopa skupiny ztrácí, Saldymura pravděpodobně zatočil k jihu, ale nelze vyloučit ani sever a ještě několikrát poté změnila skupina směr letu. Je zřejmé, že se chtěli dostat do Korálového moře a zde zaútočit. Po více než jedné hodině čekání byla japonská skupina opět spatřena jihozápadně od Port Moresby, avšak byla už nebezpečně blízko! Éterem se rychle šířila tato zpráva, avšak bylo jasné, že je pozdě, většina stíhačů nebude na místě včas aby útoku zabránila a k některým se tato zpráva zprvu nedostala vůbec.
Před bombardéry se vynořila pevnina a přístav Port Moresby. Rikko se 50 km před cílem roztáhly do nesourodé linie a motory se rozeřvaly na plný výkon. Bombometčíci měli nyní plné ruce práce, prováděli jemné směrové korekce, odjistit bomby a otevřít pumovnici. Po stíhací obraně nebylo ani vidu, cesta je volná!
Těsně před odhozy se rozpoutala letecká bitva nad přístavem. Letka zajišťující obranu přímo nad cílem se vrhla do střetu se stíhači, jediný P-40 dokázal proniknout a napadl Rikko letící na chvostu skupiny, poškodil pravý motor a odpoutal se z boje, krátce poté odhodila bomby na cíl a pokračovala dál vstříc velmi smolnému konci, který nastane o něco později viz. níže.

Skupina krátce před útokem ve volné formaci

Port Moresby jako na dlani, cílem bude levá strana pobřeží

Stroj č.366 pod úvodním útokem P-40

Exploze v severní části přístavu

Severní a jižní část základny je v plamenech po dopadu 4500 kg bomb, skupina se pokouší dostat severo-východním směrem k průsmyku Kokoda

Kolem stroje č.315 se rozpoutá zuřivá bitva, stíhací ochrana ho nechce vydat, ale nakonec podlehne několika útokům a řítí se v plamenech k zemi

Stroj č.01 velmi poškozený začne nesmyslně manévrovat, dlouhým obloukem taranuje zmíněný stroj č.366, který měl s poškozeným motorem reálnou šanci dosáhnout záložní letiště v Buně, je to obrovská smůla. 3 ze 6 Rikko jsou tímto sestřeleny.

Skupina se nyní snaží seskupit, je však rychle roztrhána dorážejícími kobrami, piloti se snaží vzájemně se varovat a uhýbat střelám, stroj č.02 jde v plamenech k zemi, velitelský stroj č.301 je také pod útokem, vyvázne ale jen s lehkým poškozením.
Souboj stroje č.304 s kobrou, oba letouny se spolu srazí a druhá kobra se stahuje z boje, to umožní poslední Rikko uniknout...
Stíhači se dotáhli k Rikko a pokračují v doprovodu až k pobřeží NG, poté se vrací na svou základnu.

13:30, konečně doma!

Palivoměry, zbývá asi 30% paliva

Pohled do tváře pilota vydá za 1000 slov.