Úlet zo Zlínom do Rakúska



https://dennikn.sk/746621/s-bratom-prel ... o-vazenia/

...dnes som mal možnosť si príbeh vypočuť naživo v priamom rozhovore s Jozefom Čechom ... vskutku zážitok

Polské Hurricany a Spitfire

V polských brožurách Typy broni i uzbrojenia z let 1978 (č. 55 - Hurricane Mk.I) a 1979 (č. 58 - Spifire Mk.I-V) jsem se dočetl mně doposud neznámou zajímavost.

V březnu 1939 pobývala v Londýně polská vojenská mise, mající za úkol nakoupit letecký materiál. Zaujal ji nový anglický stíhací letoun Hurricane firmy Hawker Aicraft Ltd. Byl zakoupen jeden exemplář, který měl být testován v leteckém technickém ústavu ve Varšavě, zda-li bude vhodný pro použití v polském letectvu. Později bylo objednáno ještě devět strojů.
24. července 1939 bylo první objednané letadlo naloženo na loď a posláno po moři do Gdyně. V druhé polovině srpna byla loď odkloněna směrem do středozemního moře. Jednalo se o letoun verze Mk.I s motorem Merlin II, dřevěnou dvoulistou vrtulí a plátěným potahem křídel.
18. září vyplula z liverpoolského přístavu nákladní loď s eskortou - torpédoborcem ORP Blyskawica. Loď naplněná vojenským materiálem nabrala kurs do rumunského přístavu Constanca. Po pěti dnech plavby přijal malý konvoj rádiovou zprávu, že polské hranice byly uzavřeny. Nezbylo nic jiného, než nasměrovat loď do nejbližšího anglického přístavu, kterým byl Gibraltar. Devět stíhaček Hurricane určených pro Polsko, které loď převážela, posílilo britské letectvo na středním východě. Stroje se sériovými čísly N2322, N2323, N2324, N2327, N2349, N2392, N2393, N2394 a N2395 nadělaly spoustu starostí anglickým uživatelům, pro které to byly neznámá letadla, postavená na objednávku Polska a která měla všechny informační nápisy a instrukce v polském jazyce.

První stíhačka Spitfire Mk.I sériového čísla L1066 určená pro polské vojenské letectvo byla poslána, spolu s jinými zakoupenými letadly, námořní cestou do rumunského přístavu Constanca, kde ji měli převzít příslušníci polského letectva, smontovat ji a zalétat. Nedorazila však do cíle před koncem polské obranné kampaně v září 1939 a nakonec se ocitla v Turecku.

Novinka aj pre mňa...

Polské Morane Saulnier M.S.-406C1
Další zajímavé informace o známých letounech s polskou stopou z brožury Typy broni i uzbrojenia, tentokráte číslo 80 - Morane Saulnier M.S.-406C1.

Na začátku roku 1939 byla výměna výzbroje v polských stíhacích perutích nutná. Jelikož polští výrobci nebyli schopni v nejbližší době dodat nové stroje, bylo rozhodnuto nakoupit výzbroj v zahraničí. V květnu 1939 byla dokončena transakce ve Francii. Zakoupeno bylo 160 kusů stíhaček Morane Saulnier M.S.-406C1. Při prováděných leteckých zkouškách se stala tragická nehoda. 10. srpna 1939 zahynul kpt. A. Wlodarkiewicz, člen polské mise pro nákup letadel ve Francii a Anglii. Prvních 50 letadel měla Francie dodat do konce září 1939. Ostatní v množství po 20 kusech měsíčně do dubna 1940. Letadla měla být do Polska dodány po moři. Vzhledem k napětí, panujícímu ve vztazích v Třetí říší, bylo rozhodnuto poslat transporty přes Černé moře a ne přes Balt. Na základě speciální dohody s rumunskem dostalo Polsko povolení na převzetí letadel v přístavu Constanca. Stroje měly být dále transportovány dvěma způsoby: buď v bednách po železnici, nebo po smontování vzdušnou cestou. Pro přijímání stíhaček v oblasti Pokucia, nad polsko-rumunskou hranicí, byl v první půlce září zorganizován oddíl čítající okolo 200 pilotů a mechaniků. Zároveň byla do Rumunska nasměrována mise pod velením kmdr. ing. Rymszewicza, mající dohlížet na vykládku letadel. Jenomže 15. září pod nátlakem Němců a v důsledku špatného průběhu zářijové kampaně pro Polsko vzalo Rumunsko zpět své povolení na vykládku letadel. Loď která je vezla se v té době nacházela v okolí Bosporu. Po obdržení zprávy o rozhodnutí rumunské vlády byl transport vrácen do Francie.
Po zářijové porážce se ocitlo hodně polských vojáků ve Francii. Začalo se tam s novou organizací polské armády. Na základě polsko-francouzské smlouvy ze 4. ledna 1940 bylo zahájeno také organizování letectva.
...
26. března 1940 začali svojí bojovou činnost polští piloti ve Francii. Na začátku jich bylo 18 a létali na strojích M.S.-406 C1. Postupně byly formovány další oddíly. V období francouzské kampaně na letadlech M.S. létalo celkem cca. 110 polských pilotů používajíc cca. 150 strojů.
...
Celkem polští piloti bojující na M.S.-406 C1 zničili 38 letadel nepřítele při ztrátě 5 vlastních.
...
Polské M.S. byly kamuflovány shodně s francouzskými normami. Jediným odlišovacím znakem byla (polská) šachovnice 640x640 mm, malovaná přes francouzské znaky po obou stranách trupu. Šachovnice byly obráceny o 90°oproti běžnému zvyku.

Polské Mustangy
Typy broni i uzbrojenia č. 69, Mustang Mk. I-III

Že poláci lítali na Mustanzích jsem věděl, ale netušil jsem, že je mělo ve výzbroji pět jejich perutí. Konkrétně 303., 306., 309., 315. a 316. squadrona.

První dva Mustangy dostaly Polské letecké síly již 7. června 1942, když 309. průzkumná peruť "Ziemi Czerwińskiej", organizačně náležící k RAF Army Co-Operation Command, rozšířila své bojové úkoly o fotografický průzkum s možností provádění útočných akcí. Letka B této perutě byla v srpnu, po doplnění plného počtu letadel, přesunuta na letišě Crail a zahájila operační bojové lety, patrolujíc oblast pobřežních vod na východ od V. Británie. Nevyužití vysoké kvality výzbroje, kterým byl NA 73 (pozn. - Mustang Mk.I ještě s motorem Allison) v roce 1942 - zvláště v očích pilotů 309. perutě, létajících do té doby na letounech Westland Lysander - způsobilo jeden z nejodvážnějších a přitom málo známých kousků v historii Polských leteckých sil na západě. Dne 27. září 1942 provedl kpt. inź. Jan Lewkowicz z vlastní iniciativy osamocený přelet moře a zaútočil kulometnou palbou na německé pozice v oblasti Stavangeru v severním Norsku. Výpočty kpt. Lewkowicza, optimalizující letovou trasu byly následně potvrzeny rozkazem velitele AC-OC, gen. sira Arthura Barrata, jako podklad pro přípravu písemných technických pokynů pro ostatní perutě RAF vyzbrojené Mustangy. Zakrátko se němci přestali cítit v Norsku bezpečně, když dvojice Mustangů téměř každý den prováděly průzkumné operace a jednotlivé útoky také na tomto území.

Další polské jednotky začaly být vyzbrojovány Mustangy Mk.III s motory Packard Merlin od 13. března 1944.

Polské perutě byly začleněny v červenci 1944 a znovu v březnu 1945 do systému "anti-diver" - zachytávání nalétávajících střel V-1.
V obecné klasifikaci perutí RAF, používaných ve výše zmíněném bojovém systému s V-1, polské perutě 316, 306 a 315 obsadily 2., 3. a 4. místo s výsledky: 74, 60 a 53 sestřelů.
...
Ke konci války se Mustangy vrátily k doprovodům bombardérů, získávajíc i nadále početných vzdušných vítězství. Dne 9. dubna 1945 například, letci 133. wingu (pozn. 309., 306. a 315. peruť) při náletu na Hamburg sestřelili jistě 4 proudové stíhačky Me 262 bez vlastních ztrát.

Pekná kôpka informácií veikso...

Velmi pěkné fotky v super kvalitě:
https://magazin.aktualne.cz/foto/slecny ... 5900fea04/

Pekné fotky.... vďaka